<< zurück / back
Peter Schreier ješte nerekl poslední slovo
Jméno umelce, které po více než tri desetiletí zárilo v operních divadlech a koncertních síních jako špicková znacka interpretace klasických del, má právo vyslovit svuj umelecký epilog a potom skromne a nenápadne opustit dráhu svého dlouholetého umeleckého snažení. Na tomto poznatku jsme se shodli po jeho kvetnových koncertech v Praze, kde hostoval u Ceské filharmonie a na Pražském jaru. Festival mu totiž sveril za spoluúcasti orchestru Virtuosi di Praga, Pražského komorního sboru a zahranicních sólistu provedení Händlova oratoria Mesiáš. Peter Schreier potvrdil pred plným Rudolfinem své dirigentské kvality a pochopení pro obsah známého duchovního díla. Pak se ochotne rozpovídal o své soucasné tvurcí etape, kterou pokládá za záverecné slovo v bohaté umelecké cinnosti.
Ceské a slovenské publikum me po léta sympaticky sledovalo jako sólového a komorního pevce. V opere jsem se spíše upsal operním scénám v Salcburku, proslulým divadlum v Evrope a v zámorí. Dirigentská pusobnost pak navázala na moji peveckou kariéru a zasáhla široké spektrum hudebních center a festivalu. Jsem štasten, že jsem mohl nyní vyvrcholit svou cinnost v Praze, která mi vždy venovala mimorádnou pozornost. Ctyri kvetnové koncerty s Ceskou filharmonií a s orchestrem Virtuosi di Praga budou zapsány zlatým písmem do mých životních análu.
Temito slovy doprovodil Schreier své kontakty s ceským a slovenským hudebním dením, jež dále komentoval:
Zabývám se od mládí studiem koncertních a peveckých del vašich skladatelu. Zaujala me predevším díla duchovní, která jsem casto provozoval jako pevec i dirigent; zvlášte tvorba Antonína Dvoráka a Leoše Janácka. Myslím, že ve svetové hudební pokladnici se vyskytuje málo tak dokonalých duchovních skladeb, jakými jsou Dvorákovo Requiem, Biblické písne, Stabat Mater nebo mše. U Janácka zase Glagolská mše nebo Otcenáš. Pokládám tato díla za skutecné perly v oblasti duchovní tvorby, která má v ceské oblasti staletý odkaz a rozmanitou tradici. Je škoda, že bohatství techto del nekdy málo proniklo do mezinárodního povedomí. Zpusobila to možná jazyková bariéra. Sám pokládám za velké štestí, že jsem mohl být prvním interpretem Janáckova Zápisníku zmizelého v nemeckém jazyce, což umožnilo proniknout této skladbe do ciziny. Mrzí me, že po dobrých pocátecních kontaktech s Janáckovým Brnem me moravská hudební oblast ponekud pomíjí. Rád totiž ocenuji její hudebnost a folklorní dedictví. Ty ovšem málo pronikají za hranice vaši republiky. Snad se to více projeví v rámci Evropské unie.
Jako odchovanec dráždanského Kreuzchoru jste predevším vyrostl na dílech Bacha, Schütze a nemeckých romantiku. K nim se pak v opere priclenil Mozart. Neomezuje vás to pri studiu jiných autoru?
Vubec ne. Držím se zásady zpívat pouze díla, která dokonale pronikají do mého srdce i v textech. Nadaný pevec nepochybne ovládne foneticky každý cizojazycný text. Mne jde však o víc. Potrebuji se do hloubky ztotožnit s obsahem díla. A to je možné jen tam, kde se psychologicky vyrovnám s obsahem predloh. S dirigováním neznámých autoru a jejich del jsem nemel nikdy problém. Soucasná hudba je ovšem pro me interpretacne obtížná, a proto se jí vyhýbám. Hranice soucasné hudby pro me koncí u Brittena, Henzeho, Hindemitha, Stravinského a jejich souputníku.
Proc jste zvolil pro vaše kvetnové koncerty v Praze tak rozmanitý repertoár?
Bach, Händel a Schubert jsou moji standardní autori. V Poulencove varhanním Koncertu g moll jsem Praze predstavil talentovaného tricetiletého dráždanského varhaníka Hansjörga Albrechta, který se mnou casto vystupuje na komorních koncertech a je mým doprovazecem v zahranicí.
Venujete se v poslední dobe také pedagogické práci?
Vedu již nekolik let mistrovské kurzy pro mladé pevce v Dráždanech. Nyní se tyto kurzy díky velkému zájmu ve svete konají také ve Vídni, Barcelone, Florencii a v New Yorku. Mistrovské kurzy bývají casto spojeny s komorními koncerty, kde si rád ješte zazpívám. Letos je obohatím o tvorbu Dvoráka a Janácka.
Co pokládáte za prednost vašeho nynejšího umeleckého období?
Že si mohu libovolne stanovit termíny a nápln svých vystoupení, prizpusobit se svým náladám a usporit trochu casu pro své osobní záliby. Patrí k nim i horolezectví a varení.... J.V.
<< zurück / back